Naučte se rozeznat psychopaty
wz
aktualizováno:
20:50 22.12.2011

MENU: úvod :: často kladené otázky :: jak rozeznat psychopata :: jak jednat s psychopatem :: jak se zbavit psychopata :: jak pomoci psychopatovi :: nejlepší odveta je.. :: O odpuštění

Naučte se rozeznat psychopaty

O odpouštění

Varování: Následující informace pro vás mohou znamenat velké překvapení.

Psychopati jsou velmi LOGIČTÍ. Způsobem, který neznáte.

- Pokud psychopat chce něčí peníze, pak krádež je dobrá a okradený člověk špatný.

- Pokud chtějí sex a oběť sex nechce, pak znásilnění je dobré a oběť je špatná.

- Pokud zatoužil po moci, pak (jakékoliv) ovládání je dobré a ovládaní lidé jsou špatní.

Tento způsob uvažování nelze nijak změnit. Psychopat to vnímá tak, že ten, kdo má to, co psychopat sám chce, je "špatný". Kdežto zisk je "dobrý". A psychopat vyzkouší všechno své umění, aby dostal co chce. Pokud máte něco, co psychopat chce, VŽDYCKY BUDETE TI ŠPATNÍ.

Psychopat se neomlouvá - s vyjímkou těch čistě účelových "omluv", které obsahují výzvu typu:

- "nikomu to neříkej"
- "zapomeňme na to"
- "dej mi ještě šanci"


Nic z toho ale není omluva, je to manipulace. S pokáním nepočítejte, se snahou napravit škody nepočítejte. (Kromě čistě účelových divadelních výstupů.) Já vím, že každý z nás zákonitě omluvu čeká. Ta nepřijde. To, co naopak přijde, je pomsta. Nebo druhý pokus vyvést vám totéž. To v případě, že dáte dotyčnému "druhou šanci".

Psychopati LITUJÍ POUZE A VÝHRADNĚ SEBE SAMA.
Psychopati jsou odlišní od ostatních lidí tím, že nemají svědomí.

Připomínám, že psychopati jsou racionální, plně příčetní, velmi logičtí a NErozhodují se na základě stejných emocí, jako běžní lidé. Emoce psychopatů jsou zčásti poškozeny, nebo úplně chybí. Psychopati se rozhodují impulsivně, podle toho co "chtějí". Chtějí okamžitý zisk, chtějí moc, možná chtějí sex, možná spíš zrovna peníze. (Chtějí ale hlavně tu moc, která to ostatní umožňuje.) Co nemohou získat, to se pokusí zničit. Ve věci vašeho zničení (třeba i fyzické likvidace) se rozhodují "o vás za vás a bez vašeho vědomí" (o tomto nevyjednávají). Prostě "čekejte" rovnou útok.

..a teď o tom odpuštění:

Funguje to v praxi takto:

1. Psychopat se dopustí zlého skutku vůči vám.

2. Psychopat ví, že vy víte a že to komplikuje pokračování psychopatových zájmů. Takže vás požádá o odpuštění. Ve skutečnosti váš psychopat "o vás za vás" rozhodne, že "jste povinni odpustit, protože jste špatní" (čtete to dobře, vysvětleno výše). V tomto okamžiku psychopat ví, že riskuje a doufá, že "to klapne", tedy že mu na to skočíte. On ví, že mu to nemusí projít.

Pozn.: druhou možností je, že vy cítíte, že musíte odpustit, "protože vám pak bude lépe". Pokud se vás týká spíše ta druhá možnost, nebojte se, dostanu se k tomu tady taky.)

3. Když mu na to skočíte a "odpustíte mu", došlo právě k následujícímu: "Odpuštění" zlých skutků chápou psychopati jako "smazání dluhu". To znamená: vy jim odpustíte, čím se proti vám provinili, a oni nebudou muset nic splácet, nic napravovat, nebudou se kát a nebudou litovat a to BEZTRESTNĚ. Prostě legálně. Takže když vy "udělíte" psychopatovi tuto verzi "odpuštění", psychopat pocítí, že právě vyhrál. Považuje vás za pitomce. To, co provedl, bylo právě legalizováno. A vy jste dali souhlas s tím, že psychopat může pokračovat. Ti z vás, kdo to zažili, ví moc dobře, o čem mluvím - násilí se opakuje a sílí. Náprava se nekoná.

NIKDY NEŘÍKEJTE PSYCHOPATOVI, ŽE ODPOUŠTÍTE. Pokud to vážně musíte někomu sdělit, jděte s touhle svojí potřebou ke zpovědi, k terapeutovi, nebo to pošeptejte Pánu Bohu. Jsou lidé, kteří píší "odpouštěcí dopisy", které pak rituálně spalují. Cokoliv. Ale nikdy, NIKDY, neříkejte svému psychopatovi, že je mu odpuštěno! Jemu můžete pouze připomenout, čeho se dopustil.

Odpuštění je právo. Nikoliv povinnost. Odpuštění se týká oběti.

Nikdo není povinen nikomu mazat zlé skutky. Ten, kdo se vůči vám provinil, je vaším dlužníkem.

Pokud psychopatovi odpustíte tento "dluh", celou situaci jen zhoršíte.

Neznám jedinou vyjímku z tohoto pravidla. Potkávají se zde zkrátka dva subjekty, z nichž každý o "odpuštění" smýšlí diametrálně jinak. Jsou to myšlenkové mimoběžky, které se nikde nepotkávají. Psychopat to vnímá prakticky vždycky jako "smažeme to a jedeme v tom spolu dál. A ty mi to umožníš, protože jsi mi už odpustil". Jednoznačná výhra psychopata, který si teď připadá beztrestný. Příště vám prostě řekne, ať mu zas odpustíte. Tou dobou už budete zas o něco slabší. A ten, kdo nadřadil své touhy a hlad po moci potřebám lidí, bude zase o něco silnější.

Odpouštět psychopatovi znamená podílet se na zlém skutku, krýt ho. Jakmile odpouštíte tímto způsobem ("a nikomu to neříkej!"), nesete vy v sobě vinu za to, co se vám stalo. Pochopte: vy mu tím aktem nedáváte své odpuštění, vy tím berete tu vinu na sebe!

Cítící bytost říká: "odpouštím ti"
Psychopat ale slyší, že říkáte: "Uznávám svoji vinu"

Pozn.1.: Vyslechla jsem kdysi náhodně výrok, který mi hodně napověděl. Bylo to nějak takhle: "Lidi se dělí na ty, jako my (...) a pak ty, nad kterými si musíš držet kontrolu, i kdybys je měl třeba zabít, protože oni se ti jinak vzdálí a začnou být PŘÍLIŠ SAMOSTATNÍ a po čase se obrátí proti tobě. Jak se ti dostanou z dosahu, tak už jsou nebezpeční." Dnes vím, o čem je řeč.

Pozn.2.: Lidé, kteří trpí pod vlivem psychopata mívají tendenci se ospravedlňovat, omlouvat a vyviňovat i ze situací, které NEJSOU konfliktní. Doumnívám se, že právě proto, že oběti bývají tak zničené z vědomí, že "cokoliv co udělají nebo řeknou bude použito proti nim", že se vzdávají možnosti sami vyhodnotit, zda situace konfliktní je, nebo ne. Pokud totiž máte vztah s psychopatem, nemůžete odhadnout, co bude konflikt. Konflikt vybírá vždy psychopat a konfliktem se může stát cokoliv, neboť to je pouze záminkou pro kontrolu oběti (její manipulaci, zastrašování, vydírání, ect.). S psychopatem nikdy nevíte, odkud to přijde. Seřeže vás i za to, o čem se rozhodne, že si vy myslíte.

Jak chcete někomu takovému odpouštět? Nejdřív se musíte dostat do bezpečí. Nejdřív bezpečí, pak ty ostatní věci. Podíváme se na ně:

Takže co je to skutečné odpuštění?

Odpuštění je rozhodnutí.
Odpuštění je akt vůle.
Pak jsou tu ještě naše pocity - cítíme hořkost, nespravedlnost, křivdu.
Nemá smysl si něco v tomto ohledu nalhávat, láska v tomto okamžiku přirozená opravdu NENÍ
Jedna věc je tedy odpuštění jako akt vůle a JINÁ VĚC JSOU NAŠE VLASTNÍ POCITY.
Nesměšujte to.
Při vzpomínce na určité události se vám ten pocit hořkosti a křivdy bude vracet.
Ale žít v křivdě je pro nás břemenem.
Chceme žít pokojně a svobodně. V souladu s bližními. V souladu sami se sebou.
Samo odpuštění nám dává sílu k dobru v životě.

Pravé skutečné odpuštění je (znamená): Vrátit se k životu v pokoji a svobodě. A to je možné pouze a výhradně bez psychopata. Proto vám každý specialista na lidskou duši poradí: "UTEČTE".

Odpustit tedy neznamená "smazat někomu dluh", ale doslova "sám sebe vrátit k životu v pokoji a svobodě." Počítejte s tím, že psychopat bude trvat na své verzi "odpuštění dluhu a jedeme v tom dál a spolu".

Nebojte se akce. Akt vůle je vždy akce. Odpuštění je akt vůle.

Jestli váš návrat k životu v pokoji a svobodě znamená, že musíte nejprve dostat někoho za mříže, je to v pořádku. Spravedlnosti musí být učiněno zadost. Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Nebývá to nijak lehký proces. (Najděte si knihu rozhovorů Luboš Hruška a zahrada jeho duše.)
Žít v pokoji a svobodě je velká výzva pro nás všechny.
Odpuštěním se určitě nemaže nespravedlnost.
Nespravedlnost (zlé skutky) musí být pojmenovány a viníci potrestáni.

Co z toho všeho?

Nesmí vám z toho vypadnout ten lidský rozměr. Ten jste neztratili. Ne, opravdu neztratili. Vraťte se k němu. Váš lidský rozměr. Kde je? vyzvedněte jej z bláta, kam byl zašlapán, oprašte ho, osušte, rehabilitujte...

Zkušenost s křivdou vás učinila vnímavějšími a (snad) i opatrnějšími. Postavili jste se Zlu. Máte si sebe proč vážit. Bylo vám dáno vítězit v těchto bitvách.

Ježíš řekl svým apoštolům: "Dal jsem vám moc šlapat na hady a štíry a přemáhat všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit. Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují zlí duchové,

spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebi."

Psychopati rádi přemýšlejí o SLABOSTECH člověka, protože hledají svou kořist. Ale oni neví v čem spočívá SÍLA člověka. Nikdo z nich to neví, protože to je mimo jejich dosah. Toto není žádná ezoterika - psychopati se jeví hluší a slepí vůči osobním hodnotám. "Láska, víra a naděje" je pro ně cosi iluzorního, nedosažitelného, konceptuálního. Neexistuje způsob, jak jim tyto pojmy přiblížit. Pokud je mají popsat vlastními slovy (pokud mají vlastními slovy popsat svůj citový vztah k těmto pojmům), jsou bezradní a vyčtou vám, že je napadáte. (Ano, čtete to správně: oni to chápou tak, že vy napadáte je.)

Kdo byl byl zabit lůzou, zfanatizovaným davem, nejpotupnějším možným způsobem, ale přežil / vstal z mrtvých? Svým bližním pak pověděl: "Jako Otec poslal mne, tak já posílám vás mezi veškerý lid. Komu odpustíte hříchy, tomu bude odpuštěno i na nebesích; a komu je neodpustíte, tomu zůstanou neodpuštěny." Tomu, kdo nese hanbu a vinu: "Boj se toho, byl obětován, prodán, zabit a ukřižován a pak zvítězil nad peklem."

Psychopat, pronásledovatel nevinných, se bojí toho, kdo se (naproti všem úkladům) nestal poraženým.

Slabé místo psychopata je jako mince. Jednou stranou je jeho víra ve vaši slabost - on vaši slabost potřebuje. Tou druhou stranou mince je jeho vědomá obava z vaší samostatnosti. Raději zničí svoji pozici (život), než aby uznal, že nemá pravdu (že mu to neprošlo).

Ví, že jste v kontaktu se silou, ke které nemůže mít přístup. Ale netuší, kde se to procházíte, když jste v kontaktu s touto silou. Ví, že ho to nějak ohrožuje.

Není žádné zázračné jednoduché řešení.

Dosáhnete vítězství, dokážete-li jít proti vlastní bolesti. (Nepoddávat se. Nespolupracovat. Nekrýt zlé skutky.) Tu úvahu o vlastním kříži vám přenechám. Chci jen říct, že člověk není předurčen k porážkám v bitvách se Zlem a není povinen zvítězit ve válce (vy, kdo jste tu úvahu dokončili taky víte proč). Byli jsme stvořeni k obrazu Božímu - jsme obrazem té úplnosti, která v nás vychází najevo tehdy, pokud ji sami vidíme v protikladu. Jsme lidmi, pokud jsme schopni postavit dobro proti zlu, rozlišovat, a to bezúplatně. Jako lidské bytosti jsme vystaveni zkoušce. Celý život je zkouškou odvahy, lásky a milosrdenství. Jsme dokonalí, úplní. Jsme totiž kompletní. Je nám vlastní i milosrdenství, které pochází od Boha Otce. Jako lidé máme dar spolupracovat a činíme tak ne pro sobecký zisk (jako psychopati), ale z důvodu rozměru lidské duše. Proto vítězíme, ale za cenu vlastní bolesti. Proto vítězíme, ale jen tehdy, odvážíme-li se toho. Je to vítězství Boha v nás, kdežto prohry jsou prohrami našimi a naší slabosti.

Odpustit znamená návrat k životu v pokoji a svobodě. Ne však však smazání viny.



© 2009-2011 elyna.wz.cz



[CNW:Counter]

TOPlist

menu:
úvodní stránka
NOVINKY

často kladené otázky

jak rozeznat psychopata
jak jednat s psychopatem
jak se zbavit psychopata
jak pomoci psychopatovi
nejlepší odveta je..

O odpuštění

Dr. Robert D. Hare

odkazy a zdroje
kontakt


POMOC ZDE!